Dnes (17.1.2025) jsem vyrazila na víkend za rodinkou. Bylo to snad poprvé, co jsem celou sešlost iniciovala a hrozně jsem se na všechny těšila. Těšila jsem se na tu rodinou pohodu, ten klid uvnitř teplého, útulného domu, když je venku mrazivo. Scházíme se většinou všichni u tety, protože žijí v rodinném domku na okraji malé vesničky a v domě je tak nejvíce prostoru pro tolik lidí, včetně mého, ne úplně malého psa 😀 Domek si teta se strejdou mnoho let rekonstruovali a dávali dohromady, a já si pamatuju, že už jako malá jsem je obdivovala a moc se mi líbil jak styl, kterým dům a zahradu zvelebovali, tak i jejich…

Po dlouhé době se ozývám. Dnes tu máme Silvestr 2024 a s ním poslední den tohoto roku. A asi se nebude moc divit, když vám řeknu, že Silvestra budu, pro změnu, trávit sama doma 😀 Ano, je tou tak, bývaly, ještě do nedávna, doby, kdy slavit Silvestra pro mě znamenalo jít pařit a chlastat se skupinou podobně naladěných lidí. Několik Silvestrů ze svého života si dokonce ani nepamatuji. A dnes mi taková představa stráveného, nejen Silvestra, ale jakéhokoli času, nahání mráz po zádech a přijde naprosto děsivá a hrůzostrašná! Nejen, že člověk z té oslavy nic moc neměl, když si to nepamatoval, ale ještě se z toho několik dní potom…

Z mého deníku, dne 9.1.2025 … “Jsem hrozně zmatená a cítím se ztracená! Ztracená sama v sobě a ztracená ve světě. Nevím co chci a přitom bych chtěla všechno! Mé tělo pláče.” První týden nového roku mám za sebou a já jsem stále bez energie, stále nevím co sama se sebou a stále se necítím dobře ve svém těle! Před pár dny jsem si pořídila nový deník, krásný journal a snažím se, co nejčastěji, si do něj psát své myšlenky. Vím moc dobře, jak moc mi tato metoda nejdou moc pomohla, jenom se k tomu dokopat a začít psát, potom to už jde samo. Mám vždy pocit, jako bych potřebovala…

Je 26.12.2024, druhý svátek vánoční a já jsem dnes vyrazila za rodinou. Bydlím bohužel skoro 3h jízdy od nich, ale už jsem se na ně moc těšila. Vyrazila jsem brzy, protože se každý rok scházíme u babičky v čas oběda. Oběd byl samozřejmě jako vždy od babičky vynikající. Po obědě následovala káva, cukroví a rozdávání a rozbalování dárečků. Dostala jsem úžasné dárky a sama jsem na sobě pozorovala, že mám neskutečnou radost, když vidím radost druhých. Že mi ani tak nejde o to , co jsem dostala já, jako o to, jakou radost jsem mohla udělat druhým. Snad poprvé v životě jsem měla tak velkou radost z teplých ponožek a…

Dnešní den (13.1.2025) jsem strávila v poklidu. Upekla jsem si výborné kuře a dala jsem si ho k obědu s rýží a polníčkem. Před pár dny jsem si také nakoupila věci na pečení a chci dnes zkusit první koláč. Budu ho dělat podle babiččina receptu a začnu naším klasickým “Mřížkáčem“, ten bych totiž pro začátek mohla zvládnout :D. No jak to asi dopadne? Vaření a pečení, mě opravdu příjemně uklidňuje a hodlám to dělat častěji. Nejen, že člověk u toho vědomě tráví čas sám se sebou, ale ještě se tak stará o to co jí, protože ví, z čeho vaří a jako benefit, který teď (vzhledem ke snaze poplatit dluhy)…

Dnes je první svátek Vánoční, tedy 25.12.2024. Jsem už od včerejška sama doma a musím říct, že si to náramně užívám. Včera jsem si krásně nazdobila stromeček a uvařila. Dnes jsem si celý den pouštěla pohádky, YouTube videa a odpočívala jsem. Jediná moje aktivita je jít ven se psem. Učím se nic nedělání, na jednu stranu je to příjemné, protože tělo, které bylo zvyklé být nonstop v zápřahu, si odpočine. Ale na stranu druhou je to hodně náročné na mojí hlavu, respektive ego, které se ji snaží manipulovat. A to takovým stylem, že neustále mluví do toho, že nic nedělání si nemůžu dovolit, a že když nic nedělám, tak jsem…

píše se 24.12.2024 … … “Ahoj, jmenuji se Veronika, 30 let mi už dávno není a do důchodu mám také ještě daleko! Žiji už 4 roky sama, se svým starým psem, senilní kočkou a kocourem. Nemám žádný majetek, za to dluhů mám požehnaně. Ale nestěžuju si, mám kde bydlet, mám co jíst, ale svoji práci každým dnem, čím dál tím více, nenávidím.  A můj život je všechno, jenom ne šťastný a už vůbec ne naplněný. A tak se nacházím ve fázi svého života, kdy to už takto dál nejde, cítím, že se něco musí stát, že něco musím změnit, protože se sama sobě vzdaluju a vůbec nemám pocit, že bych…