POPRVÉ PEČU KOLÁČ, dal se jíst? Hlava vše jen komplikuje!

Dnešní den (13.1.2025) jsem strávila v poklidu. Upekla jsem si výborné kuře a dala jsem si ho k obědu s rýží a polníčkem. Před pár dny jsem si také nakoupila věci na pečení a chci dnes zkusit první koláč. Budu ho dělat podle babiččina receptu a začnu naším klasickým “Mřížkáčem“, ten bych totiž pro začátek mohla zvládnout :D. No jak to asi dopadne?

Vaření a pečení, mě opravdu příjemně uklidňuje a hodlám to dělat častěji. Nejen, že člověk u toho vědomě tráví čas sám se sebou, ale ještě se tak stará o to co jí, protože ví, z čeho vaří a jako benefit, který teď (vzhledem ke snaze poplatit dluhy) vnímám nejvíce je, že ušetří!

Tak jsem dnes u toho pečení trochu přemýšlela, co je vlastně to co jsem si v životě vždy přála, jaká představa života se mi vždy líbila? A uvědomila jsem si, že jsem vždy zbožňovala a zbožňuju, staré české filmy, to jak lidé dříve chodili do běžné práce na x hodin denně a potom se starali o rodinu a domácnost, o víkendu jezdili na chatu a ke štěstí jim opravdu často stačilo málo.

Dnes se tento způsob života ve společnosti spíše odsuzuje a ponižuje, ač je stále ještě dost běžný. A já se musím přiznat, že mnoho let, jsem se také snažila, žít jakkoli, jenom ne přesně takto. Ale teď si tak říkám, co je na tom vlastně špatného? Já měla vždy pocit, že podobný život je pod mojí úroveň, že mám přece na víc, a tak jsem se zaslepená egem, které je řízeno dnešní společností a denně ovlivňováno skrze sociální sítě, hnala za penězi, za majetky a za úspěchem a uznáním, až jsem na té cestě přišla o všechno a málem jsem i ztratila sama sebe!

Teď už vím, že hodně věcí si podvědomě komplikuju sama, že se nechávám strhnou davem a společností a ty potom ovlivňují mé potřeby, touhy, sny a cíle a tím nenápadně řídí můj život. Proto se teď snažím oprostit od materiálního světa, od světa, kde bez peněz, úspěchu, majetku a uznání druhých není člověk NIC. Jenom proto, abych zase sama pro sebe mohla být VŠÍM!

Teeeda! Sama koukám co to ze mě padá za krásná moudra 😀 Ale je to tak, tady teď jsem, na své cestě, kompletní změny mého života, a cítím se na ní dobře, ač někdy zmateně.

Nicméně koláč se mi moc povedl! Nebyl teda přesně takový jako od babičky, ale hodně se k tomu blížil 🙂 Přijde mi teda dost sladký, příště asi méně cukru :D, le je možné, že cukry v dnešní době sladí daleko více než dříve, nevím, ale tím, že normální bílý cukr nejsem zvyklá používat, tak byl na mě hodně sladký. Pojedu teď o víkendu za rodinkou, tak ho vezmu s sebou a těším se až ho babi ochutná.

O RECEPT jsem se s vámi podělila tady.